Nespavost I
připadá mi
že v noci stárnu
mnohem rychleji
cítím své tělo
mnohem víc
v rozkladu
a mysl
mnohem zjitřenější

až do otupělého
ztišení

Nespavost II
je mi tak teplo
a boubelaté tramvaje
už spí ve vozovnách
nešumí stromy ani
přeludy v mých uších
jsem tak vysoko
ale zároveň tak blízko
sobě
blíž než bych chtěl
chci lítat
ve svěží dálce
daleko od menstruačních bolestí
i důchodců v mateřských školkách
nevítaných
chci své rty vysušit vzduchem
a zlíbat noční vůni
tu vůni která jako jediná vůně
zní tolika zvuky
– v dálce a přece tak blízko
vůně půlnočního města
je sladká jako vůně lesa
jsem tu jen já a je mi teplo
teplo má být člověku jen od
druhého těla
a mně
musí být
teplo
pořád
nadechnu se tedy z nejhlubší studně

Vojtěch Frank, Charles University of Prag