<\/p>\n
CHV\u00c1LA \u010cLOV\u011aKU<\/strong><\/p>\n Lid\u00e9, kte\u0159\u00ed pro\u017eili \u0161patn\u00e9 v\u011bci, a\u017e stra\u0161n\u00e9 v\u011bci, se v\u011bt\u0161inou vyzna\u010duj\u00ed n\u011bkolika neoby\u010dejn\u00fdmi vlastnostmi \u2013 um\u011bj\u00ed odpou\u0161t\u011bt, neh\u00e1zet v\u0161echny do jednoho pytle a \u2026 zasm\u00e1t se t\u011b\u017ekostem. Nejsp\u00ed\u0161e d\u00edky pozn\u00e1n\u00ed, \u017ee kv\u016fli mali\u010dkostem nem\u00e1 smysl ztr\u00e1cet nervy. Neztr\u00e1cej\u00ed v\u00edru v\u00a0lidstvo a sna\u017e\u00ed se ho sv\u00fdm p\u0159\u00edstupem a sv\u00fdmi vzpom\u00ednkami inspirovat, dodat barevnost pro n\u011bkoho \u010dernob\u00edl\u00e9mu sv\u011btu. A tak\u00e9 p\u0159ipomenout historii,to, co lid\u00e9 stejn\u011b sta\u0159\u00ed jako j\u00e1 znaj\u00ed jen z\u00a0vypr\u00e1v\u011bn\u00ed nebo z\u00a0knih.<\/p>\n Co n\u00e1m d\u00e1v\u00e1 s\u00edlu se po pohrom\u011b jednodu\u0161e zvednout a j\u00edt d\u00e1l? \u2026 Sly\u0161ela jsem p\u0159\u00edb\u011bh \u010dlov\u011bka (byl to um\u011blec), kter\u00fd v\u016fbec nem\u011bl poh\u00e1dkov\u00fd \u017eivot, podle m\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed ho zastihlo v\u00edce ne\u0161t\u011bst\u00ed, ne\u017e je zdr\u00e1vo, p\u0159esto se sv\u00fdm \u017eivotn\u00edm trabl\u016fm ze srdce sm\u011bje.Mysl\u00edm, \u017ee d\u016fvodem bude nejsp\u00ed\u0161e nadhled. Zloba, nen\u00e1vist, nevra\u017eivost \u2013 t\u00ed\u017e\u00ed. Nedaj\u00ed n\u00e1m sp\u00e1t, voln\u011b myslet a tvo\u0159it. Kdy\u017e se stanou st\u0159edobodem my\u0161len\u00ed, vedou k\u00a0zaslepen\u00ed a nepochopen\u00ed.\u00a0 Otev\u0159en\u00e1 mysl, domn\u00edv\u00e1m se, je znakem humanismu. Vede k\u00a0ch\u00e1p\u00e1n\u00ed nebo alespo\u0148 ke snaze o pochopen\u00ed, k\u00a0promy\u0161len\u00ed hodnot a postoj\u016f, k\u00a0lidsk\u00e9 soudr\u017enosti. U n\u00e1s se \u0159\u00edk\u00e1: \u201eV nouzi pozn\u00e1\u0161 p\u0159\u00edtele.\u201c Po p\u0159e\u010dten\u00ed memo\u00e1ru z\u00a0dob blok\u00e1dy Leningradu jsem si p\u0159\u00edslov\u00ed podv\u011bdom\u011b p\u0159etransformovala na: \u201eV nouzi pozn\u00e1\u0161 \u010dlov\u011bka.\u201c Ano, v\u00a0extr\u00e9mn\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch mus\u00ed \u010dlov\u011bk \u010dinit extr\u00e9mn\u011b obt\u00ed\u017en\u00e1 rozhodnut\u00ed, kter\u00e1 jsou v\u00a0tu chv\u00edli \u010dasto ot\u00e1zkou \u017eivota a smrti.<\/p>\n Jsem \u010dlov\u011bk, kter\u00fd hluboce a up\u0159\u00edmn\u011b v\u011b\u0159\u00ed v\u00a0lidskost, ne v\u00a0\u017eivo\u010di\u0161nost \u2013 sv\u011bt lovu a boje o p\u0159e\u017eit\u00ed mi je ciz\u00ed. Asi jsem utopista, kdo v\u00ed. \u010cten\u00e1\u0159 si sv\u016fj \u00fasudek jist\u011b ji\u017e vytvo\u0159il, nebudu se ho sna\u017eit zm\u011bnit. \u201eJakmile slunce uk\u00e1\u017ee sv\u011btu svou n\u00e1dhernou zlatou tv\u00e1\u0159, nebo kdy\u017e po krut\u00e9 zim\u011b nov\u00e9 jaro ov\u00edv\u00e1 zemi l\u00edbezn\u00fdm v\u00e1nkem, tu m\u017eikem v\u0161e dostane novou tv\u00e1\u0159nost, novou barvu a tak\u0159ka nov\u00e9 ml\u00e1d\u00ed,\u201c p\u00ed\u0161e Erasmus Rotterdamsk\u00fd ve sv\u00e9 Chv\u00e1le bl\u00e1znovstv\u00ed. I nyn\u00ed tu m\u00e1me situaci, kterou bychom mohli p\u0159irovnat ke krut\u00e9 zim\u011b, ale v\u0161ichni pom\u00e1haj\u00ed sob\u011b i druh\u00fdm, aby neumrzli. A pak p\u0159ijde jaro \u2013 kolob\u011bh p\u0159\u00edrody je pevn\u011b spjat\u00fd s\u00a0\u017eivotem \u010dlov\u011bka, snad i lidstva, maj\u00ed toho mnoho spole\u010dn\u00e9ho.<\/p>\n
\nK\u00e1men rozdrcen\u00fd na prach,
\nZ\u00a0hmotn\u00fdch v\u011bc\u00ed vid\u00edme ruiny \u2013
\nnov\u00e9 pam\u00e1tn\u00edky,
\na p\u0159eci \u010dlov\u011bk neztr\u00e1c\u00ed nad\u011bji,
\nz\u00a0jeskyn\u011b nitra vyjde ven.
\nRozhl\u00e9dne se, ne!
\nNesm\u00ed\u0159\u00ed se,
\nza\u010dne stav\u011bt,
\ni kdy\u017e napadne ho ot\u00e1zka,
\ns\u00a0kterou si hlavu
\ndosud
\nl\u00e1mu \u2013
\nJak dlouho to vydr\u017e\u00ed?
\nKdy op\u011bt bude rovn\u00edtko
\nmezi pravdou a l\u017e\u00ed?
\nPochybnost prov\u00e1z\u00ed \u010dlov\u011bka,
\nto\u0165 snad jeho \u00fad\u011bl,
\nale odv\u011bk\u00e1 pravda zn\u00ed:
\nKa\u017ed\u00fd konec za\u010d\u00e1tkem je.
\n\u017de soucit nezmizel
\n\u017de slunce st\u00e1le jasn\u011b sv\u00edt\u00ed
\n\u017de nechceme b\u00fdt op\u011bt lapeni
\ndo poutav\u00fdch ni\u010demn\u00fdch s\u00edt\u00ed.<\/p>\n